Pokud vlastníte „ chytré hodinky“ a sledujete svůj sportovní výkon, kvalitu spánku, míru stresu a podobně, možná teď pokyvujete souhlasně hlavou. Znám, znám. Hodinky totiž většinu hodnot vypočítávají sami právě z přesného měření pulsu a hodnot HRV. Čím déle hodinky nosíme, tím jsou údaje přesnější.

Variabilita srdečního pulzu je fascinující fenomén, který je sice znám už nějaký pátek, ale teprve během posledních deseti let došlo díky zvýšené pozornosti vědců a lékařských týmů k posunu ve vývoji jeho pochopení a praktickému využivání.

K ČEMU POTŘEBUJEME STRES ?

Pro pořádek:  když se řekne stress, podvědomě se sepne souvislost s nějakou extrémní situací jako je úmrtí v rodině, rozvod či jiná katastrofa. Tj. se situací, kterou nějakým způsobem NEZVLÁDÁME.

Ve skutečnosti je stress přítomný denně a je to tak v pořádku.

Jedna definice popisuje stress jako situaci, kdy jsou požadavky, kterým člověk čelí, větší než dostupné zdroje. Jiná jako tělesné a duševní přizpůsobení skutečné nebo vnímané změně. Ať definujeme stres jakkoliv, jde ve většině případů o absolutně normální součást života. O situace, které běžně ZVLÁDÁME. Proto ho také máme.  Abychom zvládali změny, před které nás život staví a ve zdraví je přežili.

Mezi sympatikem a parasympatikem existuje spousta “konverzace” a to se odráží i v pestrosti a jedinečnosti variability srdeční frekvence.

Zajímavým hodnotným ukazatelem je také klidová srdeční frekvence neboli počet srdečních pulzů za minutu, když jste v klidu. Vypovídá o kvalitě spánku, zotavení a celkového zdraví.

Jak variabilita pulzu, tak i klidová srdeční frekvence představují jeden z nejslibnějších a nejdostupnějších UKAZATELŮ ADAPTACE A TRÉNOVANOSTI našeho těla. Poskytují užitečné informace o úrovni stresu, stavu zotavení a celkové pohodě.

JAKÝ PRAKTICKÝ UŽITEK BUDU MÍT ZE SLEDOVÁNÍ SRDEČNÍ VARIABILITY PULZU ?

Sledování srdeční variability pulzu = důvěrná znalost kondice mého vegetativního systému (na “chytrých hodinkách” – kolonka “ukazatel stresu”).

Odráží schopnost adaptace na měnící se životní podmínky.  Schopnost zvládat stres ve smyslu zátěže. Tedy i dispozici nebo odolnost k prakticky všem tzv. civilizačním nemocem, zejména nemocem kardiovaskulárního systému.

Co je „vysoká“ a co „nízká“ variabilita pulzu je relativní hodnota, která je pro každého jedinečná. Někdo ji má víceméně stálou , někomu kolísá velmi. Je normální vidět denní a sezónní výkyvy.

Nízká variabilita je spojena s extrémní psychickou nebo fyzickou zátěží, stresem, nemocí nebo přetrénováním. Vysoká variabilita je spojena s odpočinkem a trávením, celkovou kondicí a dobrým zotavením.

Pokud chcete pochopit svůj chronický fyziologický stav, je nejlepší čas měřit variabilitu pulzu, když spíte. V noci je vaše tělo v konzistentním stavu bez jakýchkoli matoucích proměnných (jako je např. jídlo, sociální interakce, měnící se prostředí, přemýšlení).

NOČNÍ variabilita pulzu NIŽŠÍ (pravidelná, “stresová”) – často je důsledkem dehydratace, konzumace alkoholu, pozdního jídla nebo cvičení, nemoci, cvičení s vysokou intenzitou, akutního stresu nebo přehřáté ložnice.
NOČNÍ variabilita pulzu VYŠŠÍ – odráží den odpočinku, chladnou ložnici nebo aktivity nízké / střední intenzity, jako je turistika nebo jóga.

JAKÝ PRAKTICKÝ UŽITEK BUDU MÍT ZE SLEDOVÁNÍ SVÉ KLIDOVÉ SRDEČNÍ FREKVENCE ?

Klidová srdeční frekvence 

Hodnota klidové frekvence je pro každého jedinečná.

  • Průměrná hodnota pro dospělé se může pohybovat kdekoli od 40 do 100 tepů za minutu. 
  • Ženy mívají vyšší hodnotu klidové tepové frekvence než muži.
  • klidové tepové frekvence elitních sportovců bývá nižší.
Nízká  Dobrá kondice včetně kardiovaskulární, celkové zdraví a schopnost regenerace.
Vysoká  Nejčastěji spojena se stresem (dobrým i špatným).
Abnormálně vysoká  Včasné varování a výzva ke změně. Dle výzkumu do dvou let od významného zvýšení klidové tepové frekvence vážný zdravotní problém (infarkt myokardu, rakovina prsu).

Snad jsem trochu probudila váš zájem o tento nesmírně zajímavý ukazatel. Je dobré se dobře znát.

Zdroje: https://www.firstbeat.com/en/blog/category/stress-recovery/

http://www.heartmath.org

https://www.onlinejacc.org/content/31/3/593.abstract

https://www.heartmath.org/research/research-library/coherence/long-term-study-of-hrv-responses-to-changes-in-solar-geomagnetic

CO JE VARIABILITA SRDEČNÍHO PULZU neboli HEART RATE VARIABILITY (HRV) ?

Je to fyziologický jev odkazující na  proměnlivost časových intervalů mezi jednotlivými údery srdce v milisekundách.

Srdce tepe pravidelně jen zdánlivě. Není metronom. V milisekundách můžeme naměřit větší nebo menší odchylky. Tyto jemné frekvenční odchylky si neuvědomujeme, ale odrážejí schopnost našeho srdce se adaptovat na různé situace.

Srdce tepe PRAVIDELNĚJI, říkáme, že variabilita srdečního pulzu = HRV je nízká.

Srdce tepe NEPRAVIDELNĚJI, říkáme, že variabilita srdečního pulzu = HRV je vysoká

CO ŘÍDÍ TEP SRDCE ?

Srdce má vlastní autonomní převodní nervový systém, který zajišťuje pravidelné stahy srdeční svaloviny tak, aby krev byla vytlačená ze síní do komor a  následně z komor do krevního oběhu. Impulz vychází tedy z vlastní svaloviny.

Zároveň spolupracuje s vegetativním nervovým systémem, který ovlivňuje kvalitu a rychlost stahu srdce s ohledem na aktuální nároky těla (stres, relaxace).

Nedávno publikovaná dlouhodobá studie vlivu geomagnetického pole a slunečního záření na HVR (Rollin McCraty, Mike Atkinson z Heart Math Institute) prokázala citlivost srdce i na tyto faktory životního prostředí.

„Tato zjištění (tj. vliv geomagnetického pole, slunečního a kosmického záření a Schumannovy rezonanční frekvence země na autonomní nervový systém) podporují hypotézu, že tyto energetické faktory prostředí fungují jako zdroje energie u různých jedinců různě v závislosti na jejich zdravotním stavu , úrovni zralosti a kapacitě samoregulace .“

Vegetativní nervový systém, resp. jeho dvě části – sympatikus a parasympatikus, zajišťují správný chod všechny tělesných funkcí. Sympatikus při stresu, parasympatikus při relaxaci. Souhra sympatiku s parasymatikem zajišťuje, abychom byli výkonní v tom, co děláme, co po svém těle požadujeme a zároveň, abychom se „neopotřebovali“.

Sympatikus a parasympatikus nikdy nefungují zároveň. Ve své činnosti se střídají podle potřeby. Když jíme v poklusu nebo při vzrušené debatě, nemůžeme počítat s tím, že budeme dobře trávit.

Pokud je jeden nebo druhý z jakéhokoliv důvodu  dlouho aktivní, může dojít k jakémusi „zaseknutí“ se závažnými zdravotními následky.

Nedávno publikovaná dlouhodobá studie vlivu geomagnetického pole a slunečního záření na HVR (Rollin McCraty, Mike Atkinson z Heart Math Institute) prokázala citlivost srdce i na tyto faktory životního prostředí.

„Tato zjištění (tj. vliv geomagnetického pole, slunečního a kosmického záření a Schumannovy rezonanční frekvence země na autonomní nervový systém) podporují hypotézu, že tyto energetické faktory prostředí fungují jako zdroje energie u různých jedinců různě v závislosti na jejich zdravotním stavu , úrovni zralosti a kapacitě samoregulace“ .

Variabilita srdeční frekvence HVR citlivě odráží aktuální aktivitu a rovnováhu mezi sympatikem a parasympatikem a dokáže včas informovat o případném „zaseknutí“.

VČAS TEDY SIGNALIZUJE PORUCHU ADAPTACE NA ZÁTĚŽ, KTERÁ JE POČÁTKEM VĚTŠINY SOUČASNÝCH „CIVILIZAČNÍCH“ NEMOCÍ.

.